O GDPR poutavou formou

Oblast GDPR je poslední dobou v hledáčku snad všech, od veřejné správy až po více či méně odborně zdatné konzultační firmy. A na internetu se dá najít hromada podkladů. Najdete mezi nimi nesmyslné bláboly, marketingové bubliny i profesionální ale populární zdroje. Do té poslední skupiny patří aktivity SPIR - tedy Sdružení pro internetový rozvoj v ČR. Tam věnují GDPR celou sekci webových stránek a ta se neustále obohacuje. A najdete tam třeba i pěkné video, ale i praktické rady, jak do toho.
Podívejte se na sekci GDPR na webu SPIR...

Michal Rada: V eGovernmentu je problém legislativa, chybí i entuziasmus a spolupráce

Michal Rada poskytl minulý týden obsáhlý rozhovor pro web Iniciativy 202020. Hovořil o problémech egovernmentu z jeho pohledu. A na prvním místě zmínil problémy s nedostatečně přizpůsobenou legislativou. Hovořil i o některých příkladech. Přinášíme odkaz na tento rozhovor, ne proto že Michal je součástí redakce digilegislativa.cz, ale že dost otevřeně hovoří právě o potřebě správné a přívětivé veřejné správy, která je na zákonech závislá.
Přečtěte si celý rozhovor na webu I202020...

Výbor pro digitální ekonomiku projednával zásady pro digiletislativu

Tento týden se sešel Výbor pro digitální ekonomiku. Kromě jiných témat projednával i zbrusu nový materiál se zásadami pro princip "Digital proper legislation (DPL)", tedy pro digitálně přívětivou legislativu.
Čtěte více na webu digitálního koordináora...

Vláda se tento týden věnovala sdílené ekonomice a otázce její regulace

Kabinet Bohuslava Sobotky se v pondělí zabýval analýzou sdílené ekonomiky a digitálních platforem a otázkou dalšího postupu v této oblasti. Na základě proběhlé diskuze a závěrů analýzy vláda stanovila úkoly jednotlivým ministerstvům, jejichž splnění přispěje k lepšímu pochopení toho, jaký vliv má tento fenomén na českou ekonomiku a společnost. ? Ministerstva dostala za úkol do konce tohoto roku vytvořit přehled právních předpisů, kterých se problematika sdílené ekonomiky dotýká. Je třeba najít optimální fungující regulaci, která nebude sdílenou ekonomiku omezovat, ale stanoví pro ni rozumná pravidla.

Co je to DPL a proč se tím zabývat?

Slyšeli jste někdy zkratku DPL? Pokud ještě ne, budete ji slýchat.
"Digital proper legislation (DPL)" je jeden ze základních principů digitální agendy a digitalizace společnosti. Jedná se o jeden z prosazovaných principů Evropské unie. V překladu to znamená "Digitálně správná legislativa", my jsme to pro účely češtiny a pro zachování zkratky přeložili jako "Digitálně přívětivá legislativa"). Ale co to je a proč se tím máme, musíme a chceme zabývat?

Devadesát procent kontrol e-shopů dopadlo špatně

Česká obchodní inspekce pravidelně monitoruje dodržování zákonů v oblasti prodeje zboží v e-shopech. Oproti 1. čtvrtletí 2017 zaznamenala v tomto období nárůst zjištění téměř o 5 procent. Z 277 uskutečněných kontrol bylo ve 250 případech shledáno porušení zákonných povinností, což je více než 90 procent. Jednalo se jak o formální mírná opomenutí, tak o velké prohřešky proti zákonným povinnostem.
Náš komentář: Je otázkou, zda důvodem je složitost rozsahu povinností, nebo jejich prosté ignorování. Opět narážíme na klasický model, že podnikatelé se domnívají, že podnikání a obchodování je zcela svobodná oblast bez jakýchkoliv práv a povinností. My sami jsme kupříkladu relativně nedávno narazili na e-shop, v jehož obchodních podmínkách stálo hned v prvním článku, že se jedná o smlouvu uzavíranou podle Obchodního zákoníku. Který již mnoho let neplatí. Zjevně se nikdo neobtěžoval si vlastní podmínky přečíst a opravit. Otázkou na druhou stranu je, jestli má podnikatel dostatek informací a snadno použitelných nástrojů k tomu, aby vše plnil zcela řádně. Sledování a dodržování povinností e-shopů je přitom důležité nikoliv pro stát, ale především pro všechny nás, kdo jsme jejich potenciálními či reálnými zákazníky.

Nové funkce a zdroje

Našim návštěvníkům, čtenářům, uživatelům, všem kdo sem zavítají... Spustili jsme pár malých, ale snad milých novinek.
  • Možná jste si všimli v horní liště nové karty Zdroje. Pokud na ni kliknete, objeví se vám samostatná stránka s několika užitečnými odkazy, které souvisejí jednak s novou legislativou a jednak i s připravovanou legislativou. Ostatně, klikněte a uvidíte.
  • V pravém sloupci přibyly dvě nové sekce. Jedna ukazuje nově vyhlášené právní předpisy ve Sbírce zákonů a druhá ukazuje seznam naposledy aktualizovaných návrhů připravované a projednávané legislativy. Obojí je mimochodem ukázka práce RSS kanálů, které také najdete v nové sekci Zdroje.
  • A drobnost, upravili jsme design a šířku pole pro vyhledávání právních předpisů tak, aby původně široké pole nekazilo design a stránka držela pohromadě.
Na obsahu a funkcích našeho webu stále pracujeme. Víme, že vše ještě nefunguje tak jak by asi mělo, ale věnujeme tomu maximum možných sil. A rozhodně vám již v krátké době můžeme slíbit opravdu exkluzivní a zajímavý obsah. Jsme rádi, že sem chodíte.

Návrh nového zákona o ochraně osobních údajů je v připomínkovém řízení

Pro naplnění evropské normy GDPR stanovující zcela nový rámec pro nakládání s údaji a ochranu osobních údajů byl vypracován návrh zákona o zpracování osobních údajů, který má nahradit stávající právní úpravu a provádět GDPR v podmínkách České republiky. Ministerstvo vnitra nyní rozeslalo návrh zákona do vnějšího a veřejného připomínkového řízení.

eNeschopenka slibuje pracovní neschopnost bez papírování

Pracovní neschopnost sama o sobě není příjemná, protože je člověk nemocný a není mu dobře. K tomu ho čeká spousta obíhání a papírování. Toto chce ČSSZ změnit. Už řadu let provozuje systém pro tzv. eNeschopenku, který se má brzy inovovat, aby jeho využití bylo ještě snazší. Vše totiž půjde řešit přímo prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Lidem v pracovní neschopnosti tak ubude papírování i běhání.
Čtěte více na webu Iniciativy 202020
Komentář Michala Rady, hlavního architekta e-governmentu resortu MPSV:
Elektronická neschopenka je paradoxně jen tou menší změnou, která se bude díky nové legislativě dít. To, co je na tom fascinující je, že jsme vůbec poprvé přistoupili ke změně nikoliv ve stylu "rychle a jakkoliv", ale že jsme toho využili a projeli si celý proces v dané agendě. Zjistili jsme tak třeba i to, že ze současných pěti dílů neschopenky jsou tři vlastně zbytečné a jsou tady spíš ze zvyku, nebo že existuje skoro polovina kroků v dané agendě, které jsou naprosto zbytné a v jedenadvacátém století nemají co dělat. Navíc jsme k tomu přibalili spoustu funkcí, jako je možnost elektronického výpisu neschopenky pro samotného zaměstnance, nebo notifikace zaměstnavatele a další elektronické důvěryhodné služby. Nová eNeschopenka se tak velice blíží ideálu který nazýváme "úplné elektronické podání". Ale ani po schválení legislativního záměru to nebude jednoduché. Musíme ještě dořešit spoustu věcí, jako je elektronická identifikace a autorizace lékařů, nebo přístup zaměstnavatelů jen k opravdu potřebným údajům. Ale jsme na dobré cestě a já bych chtěl moc pochválit kolegyně a kolegy z příslušného odboru MPSV, protože práce s odbornými gestory je mnohdy nekonstruktivní, únavná a svízelná, nicméně tady všichni opravdu rychle pochopili co chceme a proč to chceme a byli do toho zapálení a to se hned tak nevidí.

Jak probíhají volby na internetu v Estonsku

Sněmovní volby jsou za dveřmi a tak je asi vhodné podívat se na průběh elektronických voleb v zemi, která je nám ostatním neustále dávána za vzor.
Estonsko bylo první zemí na světě, která zavedla plně elektronické volby. Bylo to již v roce 2005. Estonci volí elektronicky do místních zastupitelstev, do parlamentu i do evropského parlamentu. Internetové volby využívá skoro třetina estonských voličů. Jak to ale přesně probíhá?
Čtěte více na webu Iniciativy 202020...
Náš komentář: V Česku se stále k elektronickým volbám příliš neblížíme, navíc jsou i státy, které od tohoto druhu voleb upouštějí. Ministerstvo vnitra deklarovalo v roce 2015 že připraví ucelený analytický materiál k elektronickým volbám, byla k tomu zřízena pracovní skupina, ale výsledek nikdy nebyl publikován a nebylo možno napříč zůčastněnými subjekty dojít k jednoznačným závěrům.

Bulharsko má již rok zákon na opensource státní systémy

Před rokem začal v Bulharsku platit zákon, který nařizuje úřadům při vývoji informačních systémů využívat opensource a dokonce mít i klíčové informační systémy státu jako otevřené. Nová úprava platí již rok, přesto se vše mění jen pomalu, neboť samozřejmě všechny úřady díky lobování IT obrů využily přechodné doby na maximum. Přesto se již teď ukazuje, že dochází opravdu ke zvýšení efektivity a zlevnění vývoje systémů.
Úřady musí buď vzít stávající opensource produkty, nebo zadat vývoj jehož cílem je zcela otevřený systém s veřejně přístupným kódem. Opensource v této zemi tak má doslova na růžích ustláno. Přes původně veliký odpor ICT dodavatelů se i oni museli přizpůsobit, bez opensource to totiž nejde. Můžeme to částečně brát jako inspiraci pro Česko, i když i Bulharský způsob má své mouchy. Docela těžko se totiž shánějí opravdu schopní dodavatelé zejména pro velké státní systémy či pro systémy pro specifické účely.
I u nás se veřejná správa pokouší zbavit takzvaného "vendor lock-in" - tedy závislosti na dodavatelích. Omezuje pořizování vývoje uzavřených řešení, i velké informační systémy postupně znovu soutěží v otevřených výběrových řízení, daleko více dbá třeba i na vlastnictví zdrojových kódů a dokumentace, atd.
Připomeňte si rok starý článek na serveru TechNet.cz

Již měsíc máme nový zákon, který má šetřit náklady na budování telekomunikačních sítí

Již měsíc je v platnosti Zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Tento nový zákon jednak transponuje příslušné evropské směrnice a jednak stanovuje práva a povinnosti provozovatelů stávajících i nových sítí, jako jsou vodovody, inženýrské sítě, apod.
Nový zákon jim dává některé povinnosti týkající se souladu s budováním nových sítí pro elektronické komunikace, tedy sítí vysokorychlostního internetu. Česká republika má tak po několikaleté práci konečně řádnou úpravu pro zajištění rychlejšího a hlavně levnějšího budování sítí pro rychlý internet a optimalizaci při budování s ostatními sítěmi. Kromě menších nákladů bychom se tak mohli na ulicích a chodnících a na silnicí dočkat méně výkopů.

Ministři připraví návrhy změn zákonů kvůli platformám typu Airbnb

Takzvaná "sdílená ekonomika" zdá se potřebuje přecejen svoji regulaci. Ta by na jedné straně neměla rozvoji tohoto fenomenu bránit, neboť to defakto stejně nejde, na druhou stranu by měla stanovit jasná pravidla. Dohodly se na tom členové příslušné pracovní skupiny pod Výborem pro vládní ekonomiku, ale i zainteresovaní ministři vlády.
Klíčové resorty tak ve vzájemné spolupráci musí připravit principy takové zákonné regulace. Ta by se neměla týkat jen asi nejznámější oblasti sdílené ekonomiky - tedy dopravních a přepravních služeb včetně Uberu - ale i dalších segmentů. Jedním z nich jsou takzvané neformální ubytovací služby. Dle aktuálních odhadů a údajů od velkých provozovatelů takových platforem jen v Praze dosáhl obrat v tomto segmentu více než 2,2 miliardy korun. Přitom se v řadě případů jedná defakto o soustavnou podnikatelskou činnost, nicméně stále v docela šedé zóně.
Cílem není takovým platformám a formám sdílené ekonomiky zabránit, ale stanovit pravidla, která by byla spravedlivá pro všechny.
Více třeba v článku Ministři připraví návrhy změn zákonů kvůli platformám typu Airbnb na serveru ITbiz.cz...

Zákon o svobodném přístupu k informacím se netýká politických stran

Zákon o svobodném přístupu k informacím neplatí pro politické strany. Konstatuje to ve svém novém rozhodnutí Nejvyší správní soud (NSS). Podle něj politické strany nenaplňují klíčové znaky veřejných institucí, i když čerpají peníze také z veřejných zdrojů a stát v omezené míře kontroluje jejich činnost. Podle nového verdiktu NSS nelze strany považovat za takzvané povinné subjekty, které zákon zavazuje k poskytování informací.
Čtěte třeba zprávu na webu ČRo...

Trestat za porušení principu trvalého pobytu se nebude, na systémové změní není shoda

V polovině června vláda projednávala informativní materiál Ministerstva vnitra s názvem "Rozbor východisek legislativního řešení povinnosti občana hlásit místo svého trvalého pobytu v zákonem stanovené lhůtě a trvalý pobyt, aby odpovídal místu, kde se občan reálně zdržuje". Pod tímto dost krkolomným označením se ukrývá analýza možných řešení pro jeden z dlouhodobě neřešených problémů nejen veřejné správy, totiž nesoulad trvalého bydliště s místem, kde se daná osoba opravdu vyskytuje.