Pokračují problémy se zákonností rozhodování o evropských projektech ICT

Veřejná ochránkyně práv upozornila na nezákonnost rozhodování při posuzování projektů eGovernmentu v krajích. A jelikož ministerstvo odmítlo celou věc řešit v souladu se správním právem, upozorňuje na to vládu. Jde o protizákonné svěření pravomoci Centru pro regionální rozvoj.

Centrum pro regionální rozvoj (CRR) je organizací zřízenou Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) mimo jiné za účelem kontroly dotací poskytnutých z evropských fondů. V minulém i současném programovém období vykonávalo kontrolu a rozhodovalo o vrácení dotací a sankcích, pokud se mu na vyúčtování projektů financovaných z EU něco nelíbilo. Takto prověřovalo i krajské ICT projekty a rozhodovalo o sankcích vůči krajům a de facto tak rozhodovalo o samotných projektech.
Takto třeba rozhodlo o sankcích v krajských projektech rozvoje eGovernmentu v Ústeckém kraji. Ústeckému kraji se to nelíbilo a poukazoval na protiprávnost postupu, kdy MMR bez zákonného zmocnění udělil rozhodovací a šetřící pravomoc formálně neexistujícímu úřadu. MMR ale nechtělo o změně ani slyšet, podle něj je vše naprosto v pořádku, když rozhodovací pravomoc může vykonávat někdo jiný, než je uvedeno v zákoně. To ale odporuje Ústavě. Protože kraj neuspěl, obrátil se na ochránkyni práv Annu Šabatovou. Ta rozhodla o tom, že se opravdu jedná o nezákonný postup a vládě předkládá materiál, ve kterém upozorňuje na porušování zákona a informuje o nečinnosti MMR a o jeho odmítavém postoji celou věc řešit. Přímo v materiálu uvádí mimo jiné následující:
"Ochránkyně se obává i možných důsledků do budoucna. Ačkoliv dle sdělení ministryně ministerstvo již tento postup na Centrum pro regionální rozvoj nedeleguje, je i nadále přesvědčeno, že přenášení rozhodovací činnosti je možné i jen na základě Obecného nařízení. Vyslovený a dle mého názoru nesprávný názor by mohly následovat (vzhledem k postavení ministerstva na poli poskytování dotací) i ostatní poskytovatelé dotací."
Konstatování rozporu se zákonem by ale mohlo mít i další dalekosáhlé důsledky, a to i u rozhodnutí učiněných v minulosti. Ochránkyně práv přitom vychází z Ústavy, která jasně stanoví, že výkon veřejné správy je možný výhradně na základě zákona. Pokud by tedy v příslušné legislativě byla tato správní činnost v CRR zakotvena, pravděpodobně by bylo vše v pořádku, ale takto to není. V podstatě všichni "poškození", kterým se rozhodnutí CRR nelíbila, by tak mohli postupovat vůči MMR dále a mohli by požadovat až náhradu škody způsobenou nicotným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, v tomto případě nikoliv z nedbalosti, ale úmyslně, neboť MMR bylo podle dostupných podkladů na tuto skutečnost upozorňováno.
Poznámka redakce: Kdyby v době výkonu této agendy existoval již Registr práv a povinností, kde by byla jasně zanesena působnost k výkonu činností pro jednotlivé orgány veřejné moci, k tomuto systémově špatnému řešení by vůbec nemuselo dojít. Také proto jsou důležité základní registry, neboť v případě RPP se jedná o referenční údaje o výkonu působnosti - tedy de facto pravomocí veřejné správy.

Žádné komentáře:

Okomentovat