Představujeme osm dílčích cílů informační koncepce k DPL

Informační koncepce schválená nedávno vládou má pětici hlavních cílů, které jsme vám představovali v minulém článku. Digitálně přívětivá legislativa je jedním z nich. Cíl DPL se dále dělí na osm dílčích cílů, ve kterých máme také již jasno. Dnes si je představíme.

Digitálně přívětivá legislativa je jeden ze základních pilířů na kterých stojí moderní egovernment. Proto se jí i v informační koncepci věnuje veliký prostor. Změny legislativy budou nutné pro většinu cílů IK. Samotný hlavní cíl DPL v koncepci je rozdělen na osm dílčích cílů, které jsou:

Cíl č. 2: DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA

Zlepšení oblasti služeb eGovernmentu je podmíněno odpovídající legislativou – stávající i nově přijímanou. Kvalitní legislativní proces je základem jak pro přijímání nových právních norem, tak novelizaci těch stávajících (zde ve smyslu jejich „digitální přívětivosti“, která by se měla stát přirozenou součástí nově přijímaných i revidovaných právních norem).
Pravidla digitalizace služeb veřejné správy jsou vytvářena jak na národní úrovni, tak také na evropské úrovni, kde by se v tomto ohledu měla ČR stát aktivním členským státem a více ovlivňovat již samotnou tvorbu nových legislativních i nelegislativních opatření EU. Právní úprava na národní úrovni by měla využívat transpozičních možností, které evropské právo připouští a zároveň by měla svou dikcí umožnit a podpořit rozvoj moderních technologií.
Právní řád by měl být jako celek nejen digitálně přívětivý, ale zároveň by neměl klást překážky ve využívání možností digitálních nástrojů a služeb, které odpovídají technologickým standardům 21. století.

Dílčí cíl 2.1: Zavedení DPL jako součást v přípravě a hodnocení legislativy

Při tvorbě legislativy upravující digitální oblasti se budou zpracovatelé řídit doporučeními obsaženými v Zásadách pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Tímto budou vytvořeny podmínky pro dodržování základních zásad – architektonických principů eGovernmentu, které vytváří podmínky pro využití ICT prostředků při poskytování digitálních služeb občanům a zajištění výkonu zejména služeb veřejné správy a veřejných služeb pomocí ICT. Na základě Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) bude také regulace upravující digitální oblast nebo oblast, která by měla být zajišťována s využitím ICT prostředků, podrobena jak hodnocení dopadů regulace (ex ante RIA v podobě Důvodové zprávy / Odůvodnění / Závěrečné zprávy z RIA), tak zevrubnému přezkumu účinnosti (ex post RIA). Jednou z možností takového systematického a trvalého hodnocení, je zavedení samostatné položky v seznamu dopadů (nově např. Bod 10. 12. – Dopady na využití ICT a digitálních služeb) s tím, že by k tomu byla zpracována příslušná metodika jako je tomu u některých jiných položek hodnocení dopadů.

Dílčí cíl 2.2: Spolupracovat na evropské úrovni k DPL

Ve spolupráci se Sekcí pro evropské záležitosti a Sekcí Legislativní rady vlády Úřadu vlády se podílet se na tvorbě evropské digitální legislativy tak, aby při zachování vysokých standardů ochrany soukromí a bezpečnosti podporovala rozvoj podnikatelského prostředí a rozvoj digitální ekonomiky jako celku (autorskoprávní balíček, nařízení o ePrivacy, kybernetický balíček, regulace technologií atd.). Mnohá z těchto evropských pravidel budou mít zásadní dopad na podobu a rozvoj on-line služeb eGovernmentu, a proto je aktivní podíl na jejich tvorbě nedílnou součástí IKČR.

Dílčí cíl 2.3: Projekty eSbírka a eLegislativa

Dokončení projektů eSbírka a eLegislativa, včetně napojení vytvořených informačních systémů na jiné ISVS, na portály úředníků, na portál veřejné správy (portál občana), centrální call-centrum a rozhraní k systémům třetích stran. Následný rozvoj řešení pro tvorbu a publikaci právních předpisů územních samosprávných celků a pro propojování judikatury a dalších dokumentů významných pro výklad práva s texty právních předpisů v e-Sbírce.

Dílčí cíl 2.4: Analyzování a úpravy právních předpisů pro služby EG

Průběžné analyzování platných právních předpisů (zákonů, vyhlášek, nařízení a usnesení vlády) a návrhy novel agendových zákonů a základních procesních předpisů (Správní řád, Daňový řad, Občanský Soudní řád, Stavební řád, …) nebo návrhy opatření nelegislativní povahy, které by umožňovaly poskytování a zpřístupnění on-line transakčních služeb klientům a úředníkům ve shodě s cíli a principy této koncepce a NAP, a tím umožnily naplnění vize IKČR spočívající v užívání těchto služeb pro nejčastější životní události.

Dílčí cíl 2.5: Zakotvení práva na digitální služby

Právní zakotvení a/nebo posílení práv občanů a firem na digitální služby, včetně potřebné úpravy stávajících zákonů upravujících oblast eGovernmentu a dalších souvisejících zákonů omezujících využití nástrojů eGovernmentu pro poskytování služeb veřejné správy včetně zavedení a/nebo posílení práva občanů a firem na on-line služby.

Dílčí cíl 2.6: Aktualizace legislativy k eGovernmentu

Analýza účinnosti všech zákonů a vyhlášek eGovernmentu a jejich případná aktualizace tak, aby podporovaly uskutečnění cílů této koncepce. A to zejména zákonů č. 365/2000 Sb., 111/2009 Sb., 106/1999 Sb., 300/2008 Sb., 250/2017 Sb. a vyhlášek č. 53/2007 Sb., 528/2006 Sb., 529/2006 Sb., 442/2006 Sb. a dalších zákonů a vyhlášek, spojených s elektronizací a digitalizací veřejné správy.

Dílčí cíl 2.7: Analýza služeb EG směrem ke komerčnímu sektoru a klientům

Analyzovat a umožnit přesah služeb eGovernmentu a jejich využití pro soukromoprávní subjekty. Pro rozvoj digitálních služeb a růst produktivity hospodářství ČR je důležité, aby sdílené služby eGovernmentu (e-identifikace, CzechPOINT, PVS (Portál občana), datové schránky, základní registry a další) mohly být využívány zejména silně regulovanými podnikatelskými odvětvími (bankovnictví a pojišťovnictví, energetika, telekomunikace a vodárenství atd.), tak i dalšími soukromoprávními subjekty.

Dílčí cíl 2.8: Metodika pro veřejné zakázky v ICT a EG

Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, případně upravit Zákon o veřejných zakázkách a tak, aby umožnily řízení životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s enterprise architekturou úřadů a s NAP. Je nezbytné například při zadání VZ předem stanovit optimální dobu provozu ISVS z hlediska jeho implementace, rutinního provozu a dlouhodobé udržitelnosti, aby nedocházelo po krátké době (např. 4 roky) k překotným změnám přinášejícím zvýšení rizika implementace a migrace do nového řešení, které bude funkčně srovnatelné s řešením existujícím.

Žádné komentáře:

Okomentovat